Alergie na mléko ve zkraktce (ABKM- alergie na bílkovinu kravského mléka)
Alergie na mléko je vlastně alergií na bílkoviny (proteiny) obsažené v mléce, nejčastěji kravském.
Mléko je nejčastějším původcem alergických reakcí na potraviny u kojenců a batolat. Většinou se tato alergie během několika let ztrácí.
Věkem se snášenlivost bílkovin mléka zvyšuje a děti po 2–4 letech většinou mohou dříve zakázané mléko začít pít.
Pro člověka s alergií na mléko je jedinou možností zcela vyřadit tento alergen ze svého jídelníčku.
U kojenců a batolat je alergie na mléko častou příčinou atopického ekzému.
Bezmléčná dieta při alergii na mléko
Potravinový alergik musí vědět, co jí nebo pije. Není jiná možnost, než si hlídat složení potravin. V případě baleného zboží stačí číst etikety, v případě nebaleného zboží se informovat u obsluhy obchodu nebo výrobce.
Na které potraviny si alergik na mléko musí dávat pozor
- mléko (plnotučné, polotučné, odstředěné, kyselé, acidofilní, sušené)
- jogurt
- tvaroh
- smetana
- sýr
- máslo
- kefír
- syrovátka
- mléčný zákys
- podmáslí
- pudink
- pomazánkové máslo
- žinčica
Je přitom jedno, jestli jsou mléčné výrobky vyrobeny z kravského mléka, nebo z mléka jiných zvířat (koza, ovce apod.). Alergeny jsou bohužel velmi podobné.
Mléko tam, kde bychom ho nečekali
I u notoricky známých potravin je potřeba přečíst si složení. Některé z výše uvedených surovin mléčného původu se totiž v potravinářském průmyslu často přidávají do:
- sladkého i slaného pečiva (nejen kynutého)
- plněných oplatek
- čokolád a polev
- energetických tyčinek pro sportovce
- instantních jídel
- uzenin
- margarínů
- koktejlů na hubnutí
Mléčné bílkoviny (proteiny) jsou přidávány například do některých pekařských výrobků jako jsou např. vánočky, croissanty nebo některé celozrnné chleby, ale také ochucené bramborové lupínky např. s příchutí sýra. Na obalu některých průmyslových potravin, například výživy pro sportovce, můžeme také najít „kasein“, což je druh mléčné bílkoviny.
Margaríny jsou chápány jako tuky rostlinné, přesto mohou některé druhy obsahovat mléčné komponenty, jako jsou máslo, podmáslí nebo jogurt. Téměř jistě půjde o výrobky označené jako „s máslovou příchutí“. Bez mléčných přísad by měly být tyto druhy: Perla plus vitaminy, Alfa vital, Flora light, Vive bio slunečnicová nebo margarín značky Provamel. Mnohem vyyšší kvalitou se vyznačuje margarín Alsan Bio, produkt značky Vitaquell Cocovit.
U mě v receptech najdete nejčastěji právě produkt Alsan bio a ještě častěji produkt Ghee(ghí) České Ghíčko, který má atest z laboratoře, že je bez BKM, naměřené množství laktózy a zbylého podílu v tomto produktu je na 100g -0,01g laktózy, laboratoří vyhodnoceno jako bezmléčný produkt. Jedná se o přepuštěný máselný tuk, který se následně velmi důkladně čistí od tukových částí a tím je odstraněna i bílkovina. Rozhodně nedoporučuji alergikům doma připravené přepuštěné máslo nebo produkty jiných značek, které mohou obsahovat vyšší hodnoty zbylé bílkoviny. Samozřejmě najdou se alergici, kterým domácí Ghí nevadí, ale my jsme jimi nebyli. Na trhu je spoustu produktů označených jako Ghí. Proto je důležité si ohlídat složená jednotlivých produktů. Míra citlivosti na zbylý tuk je individuální a proto je třeba vyzkoušet. Doporučuji rovněž kvalitní rostlinné oleje – řepkový, slunečnicový, olivový, makový, sezamový, dýňový…každý z nich má své benefity.
Rostlinné mléko je řešení
A kdyby nám chuť mléka chyběla? Namísto mléka živočišného původu můžeme používat mléčné nápoje původu rostlinného:
- sójové
- rýžové
- ovesné
- špaldové
- mandlové
- kokosové a další
Rostlinná mléka si můžeme doma připravit a nebo si jej zakoupit v obchodech zdravé výživy a některých hypermarketech, drogériích a lékárnách. Na jejich „méně smetanovou“ chuť si brzy zvykneme a najdeme si své favority. Prodávají se buďto v tekuté, nebo sušené podobě.
Tekutá rostlinná mléka jsou často dražší a kvalitnější a jsou vhodné k přímé konzumaci. Jedná se o výrobky značek Provamel, Natumi, Alpro Soya, Isola Bio, Oatly, Alnatura nebo EcoMil. Při výběru doporučuji číst složení v kvalitní produktu by mělo být např. ve složení pouze voda mandle, sůl. u některých produktů tomu však není a obsahují navíc barviva či konzervanty.
Levnější sušená rostlinná mléka, skvělé na vaření, pečení nebo do kávy, jsou velmi často vyrobeny na bázi sóji, i když tomu název nemusí napovídat, a kukuřičného sirupu. Ve studené vodě se hůře rozpouštějí. Některé výrobky jsou obohaceny vápníkem. V Česku jsou nejrozšířenější výrobky firem ASP (Soja Milk, Oves Milk atd.) a Mogador (Zajíc – lterý obsahuje kaseinát).
Pozor, některé sušené rostlinné nápoje mohou obsahovat mléčnou bílkovinu – kasein potažmo kaseinát!
O „čistě rostlinném původu“ a případném obsahu jiných alergenů, které nám vadí, se jako vždy přesvědčíme přečtením složení.
Já osobně sušená rostlinná mléka nepreferuji.
Pomazánky místo sýrů
Tavené sýry je možné nahradit pomazánkami vyrobenými ze zeleniny, luštěnin – nejčastěji sójového tvarohu zvaného tofu. Některé jsou velmi chutné a přitom za rozumnou cenu. Řeč je o chlazených pomazánkách značek Veggie Street, Svačinka Alfa Bio, Veto, Sojalife, Astre nebo Sunfood. Rostlinné alternativy tvrdých sýrů také existují (např. značka Sheeze), ale jsou relativně drahé. Já tyto produkty nekupuji, upřednostňují domácí pomazánky například – zeleninové -ředkvičková pomazánka, cizrnová, pohanková, humusy a další. V obchodech najdete také roostlinné alternativi sýrů jako je Veganlinie a Violife, počítejte však s vysokými cenami těchto produktů.
Rostlinné jogurty chutnají „pudinkově“
Stejně tak existují jogurty a pudinky čistě rostlinného původu. Největší výběr nabízejí prodejny zdravé výživy. Najdeme je pod značkami Provita, Provamel, Sojafit, Sojagurt, Sojáčik, Kika, Amunáček, Ovísek, Alpro Soya a řadou dalších. V prodejnách zdravé výživy naleznete také např. tapioka puding s hruškou a jiné.Rostlinné jogurty chutnají trochu jinak než ty tradiční mléčné. Nejsou tak kyselé, takže spíše připomínají pudinky.
Také si můžeme pochutnat na pudincích nebo kaších vyrobených doma z výše uvedených rostlinných mlék. Opravdu to není problém.
Rostlinné smetany musejí být opravdu rostlinné
Také není problém smetanu na vaření nebo šlehačku bez obsahu mléčných složek. Většinou pocházejí od stejných výrobců jako rostlinná mléka – Provamel, Natumi, Soyatoo, EcoMil, Isola Bio, Oatly aj.
Zde opět opatrně, ne každá smetana na bázi rostlinného tuku je skutečně celá rostlinná. Docela často se jedna o kombinaci rostlinného tuku a mléčných bílkovin.
Jak přísně musíme bezmléčnou dietu dodržovat?
Poradíme se s lékařem, zda můžeme jíst alespoň potraviny s označením „může obsahovat stopové množství mléka“. To, jak vysokou dávku mléčných alergenů můžeme zkonzumovat, aniž by se objevila alergická reakce, vyplyne z alergologických testů. Lidé s velmi slabou formou alergie na mléko dokonce snášejí v malém množství sýry nebo jogurty.
Z mléčných surovin je pro alergiky na mléko neškodná laktóza (mléčný cukr) – pokud ovšem netrpíme nesnášenlivosti laktózy. V potravinářství se nejčastěji přidává do různých sladkostí, kde v podstatě navozuje nasládlou chuť mléka – zmrzliny, čokolády, dezerty atd.
Opravdu nám mléko nebude chybět?
Když z jídelníčku vyřadíme vše z mléka, musí zůstat pestrý, chutný a nutričně plnohodnotný. Zakázané mléčné bílkoviny je potřeba nahradit jinými, například z luštěnin, vajec nebo masa, a to zejména v období růstu.
Více naleznete na stránkách