Čekankové puky jsou mimořádně bohaté na vlákniny a hořčiny (stimulují činnost jater, žlučníku a střev). Z vitamínů obsahuje čekanka především vitamíny skupiny B a v menší míře i vitamíny A a C, z prvků pak draslík, vápník, fosfor, hořčík, sodík, železo, mangan, zinek a měď.

Čekanku tvoří z 94 % voda, proteiny představují 1 % (u zeleniny se jedná o významné množství). Sacharidy netvoří ani 1 % a tuky v čekance téměř nenajdeme (0,1 %). Salátová čekanka je díky působení hořkých látek a minimálnímu obsahu tuků lehce stravitelná. Je výborná pro diabetiky a díky velmi nízkému množství kalorií i pro osoby držící redukční dietu.

Košťál salátové čekanky je hořký je třeba jej z prostředku vykrojit a odříznout většinu košťálu. Připravovala jsem společně i pro syna, který hořké rád nemá, takže jsem většinu košťálu odstranila. Dočetla jsem se, že stačí čekanku povařit ve slané vodě s citrónem a hořkost zmizí, ale nezkoušela jsem.
Očistíme a pokrájíme batát, petržel, kedlubnu, vložíme do hrnce, zalijeme vodou a přivedeme k varu. když se nám polévka vaří, přidáme sůl a kmín. Když je zelenina měkká přidáme čekanku, krátce povaříme a ke konci vhodíme polníček již bez vaření.
Kdo má rád hladké polévky může rozmixovat.

Čekanku po přinesení z obchodu uchováváme v přítmí nebo přímo ve tmě, aby se zachovala její jemná chuť. (Z tohoto důvodu ji také prodejci často balí do tmavomodrého papíru.) Pokud bychom ji skladovali na světle, čekankový puk zezelená a zhořkne. Před kuchyňským zpracováním pak odkrojíme spodní pevnou část (opět kvůli hořkosti) a listy používáme do salátu nebo dále tepelně upravujeme. Výborná je také čekanka vařená, kdy se podává s majonézou na způsob chřestu.