V tomto článku se dočtete o produktech, které nahrazují mléčné produkty, co je či není povoleno konzumovat při alergii na méčnou bílkovinu a produkty, kterými lze mléčné produkty nahradit. Tento článek budu průběžně doplňovat, stejně tak foto produkty se kterými pracuji – Alternativy mléka, vajec, másla, smetan a další náhražek při ABKM http://navlnechuti.cz/category/alternativy-mleka-a-vajec/

 

Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) je pravděpodobně nejčastější evropská potravinová alergie. Alergie na mléko se projeví minimálně u 2,5 % všech narozených dětí. Některé prameny hovoří ale o dvojnásobku (5 %), nebo dokonce až o trojnásobku, tj. o neuvěřitelných 7,5 % postižených kojenců.

MUDr. Martin Fuchs ve své knize „Potravinové alergie“ uvádí, že k těmto imunologickým reakcím může dojít v jakémkoliv věku. Nejčastěji se vyskytuje ABKM u našich nejmenších dětí a to prakticky od narození ať už to u kojených či nekojených dětí.

U 95% jedinců vzniká ABKM před dovršením prvního roku života. Celosvětově ABKM neklesá u kojenců rozhodně pod 2% a to včetně naší republiky.

Alergie na mléčnou bílkovinu většinou nemá celoživotní charakter, ukazuje se, že u devíti z deseti dětí ABKM vyhasíná do 3 let věku dítěte.

U 50 % případů alergie vymizí do 1 roku věku a v 90 % do 6 let. Do tří let věku dítěte vymizí ABKM u 90-95% alergiků. Alergie na kasein relativně často přetrvává do dospělosti, do tří let věku vymizí u zhruba 60% alergiků na BKM.

Vysvětlení tohoto pozitivního jevu není dostatečně známo. Trávení dětí nedosahuje ještě tři roky po narození trávící schopnosti dospělých. Stejně tak je tomu i u produkce lokálních střevních protilátek – tentokrát imunoglobulinů třídy IgA, zdá se, že s vyzráváním těchto funkcí postupně mizí i potravinové alergie nejmenších dětí. Alergie na mléčnou bílkovinu sice vyhasíná, ale dispozice k jinému alergickému onemocnění nikoliv. Četné studie v případě ABKM upozrňují na minimálně 50% riziko budoucího výskytu alergického respiračního onemocnění. Tomuto prognostickému fenoménu se říká alergický pochod. Alergie na mléčnou bílkovinu s věkem ustupuje do pozadí, přetrvává v dospělosti sotva u 0,1% populace.

Je zapotřebí rozlišovat alergii na mléčnou bílkovinu a intoleranci laktózy. Produkty označené jako lactose free nebo low lactose nejsou určené pro dietu be BKM, jedná se o produkty, kde je snížený obsah laktózy, bílkovinu kravského mléka tyto výrobky obsahují.

Starších dětí a dospělých, kteří nemohou bez následků konzumovat mléko, je podstatně mnohem více. Jde o zcela jinou příčinu, tito lidé, lépe řečeno jejich trávení, není schopné zpracovat mléčný cukr (laktózu) na vině je chybějící štěpící enzym laktáza. Dochází k bolestem břicha, kyselým průjmům, nadýmání. Tento typ přecitlivělosti k produktům z kravského mléka se nazývá intolerance mléčného cukru tedy laktózy. Zajímavostí může být, že touto neimunologickou laktózovou intolernací trpí 5-15% obyvatel střední Evropy, ale např. 80% černochů a dokonce 100% amerických indiánů. Nesmíme zapomínat ani na laktózovou intoleranci získanou, vznikající především při chybných dietních stereotypech, při poškození střvení mikroflóry účinkem antibiotik, u nepoznané, neléčené lepkové intoleranci a prakticky po každém střevním infekčním onemocnění.

Aleregie na mléčnou bílkovinu může mít několik odlišných klinických obrazů. Vzácně může dojít k anafilaktické reakci, která je velmi nebezpečná. Po požití BKM, může dojít do několika minut ke kožní reakci v podobě – otoku, vyrážky, kopřivky, k trávicím potížím – zvracení, koliky, břišní křeče. Může dojít také k respiračním reakcím – dušnost nejrůznějšího původu, průduškové – astmatické. Nakonec může dojít i ke kardiovaskulárním potížím v podobě zrychleného pulsu, poklesu krevního tlaku, výjimečně může dojít k porušení vědomí. Anafylaxe po požití BKM u malých dětí je naštěstí velmi zřídkavá.

Mnohem častěji ABKM provází různé kožní reakce od kopřivky po ekzémy. Termín atopický ekzém by měl být rezervovaný pro ekzém způsobený nějakou senzibilizací – tedy vznikem přecitlivělosti na určitou látku, realita tomu však často neodpovídá. Výraz atopie se má totiž rezervovat pro stav zprostředkovaný alergií. MUDr. Martin Fuchs však uvádí, že je známo mnoho dětských ekzematiků, u kterých se alergení spouštěč přes maximální úsilí specialistů nepovodelo vypátrat. Kožní testy nebo imunologické krevní testy, vycházejí u řady těžkých ekzémů zcela negativně. Jedinou nadějí a správnou diagnostickou možností je eliminační dieta. Vyřezení všech viditelných i zkrytých bílkovin kravského mléka. Nesmíme zapomínat na skryté formy BKM v podobě náhodné kontaminace nebo v podobě kuchyňské přísady či potravinových doplňků. Toto vysazení musí být důsledné, provází jej nutné čtení etiket, ale zároveň je zapotřebí vysadit  BKM na delší dobu, hovoří se o 1-3 měsících. Teprve až po takto dlouhé době může dojít k viditelnému zlepšení chronických ekzémů.

Přímý vliv BKM by měl být povrzen opětovným zařazením kravské bílkoviny – expozicí, tzv. expozičním testem. Pokud dojde k návratu předchozích kožní změn, obvinění BKM ze spuštění či alespoň účasti na ekzému je pak více než oprávněná.

Bílkoviny, které mohou vyvolat imunologickou odpověď jsou následující

• bílkoviny průsvitné – syrovátka – alfa-laktalbumin, beta-laktoglobulin
• bílkoviny bílé – kaseiny obsažené v tvarohu

Tyto bílkoviny jsou produktem mléčné žlázy, a proto se nebudou vyskytovat v hovězím séru ani v hovězím mase.

Ostatní alergizující bílkoviny pocházejí již ze samotného těla krávy – jedná se o méně známé hovězí protilátky – gamaglobuliny, podceňovaný laktoferin a málo prozkoumaný mléčný sérový albumin.

Tyto bílkoviny mají různou stabilitu. Bílkoviny syrovátky biochemickou stabilitu ztrácí v podmínkách tepelného zpracování či enzymatického štěpení, kaseiny částečně odolávají varu i enzymům lidského trávicího traktu.

U dětí do 3 let věku je nejčastěji diagnostikována alergie na bílkoviny syrovátky. Důvodem by mohla být zmíněná nezralost trávení, které dosahuje schopnosti dospělého jedince až po třetím roce života. V této době již vyzrálé enzymy rozloží syrovátku dokonaleji a tím se stává alergenně neškodná ještě před vstřebáním do organismu.

A právě zde můžeme hledat vysvětlení ustupování ABKM s věkem, pokud jde konkrétně o beta-laktoglobuliny. Až 95% dětí, které mají alergii na syrovátku se „uzdraví“ ještě v předškolním věku. U alergie na kaseiny tato naděje platí jen mírně, kasein je bohužel odolnější i vůči vyzrálému trávicímu systému. Alergie na kasein je u malého dítěte méně častá, pokud je alergologem potvrzena, neměl by lékař slibovat rodičům příznivou prognózu. Zkřížení mechanismu u ABKM u kojence a batolete, ať již jde o kasein či syrovátku, jsou minimální, proto se nemusíte obávat produktů z hovězího masa ani z hovězího séra – želatiny a gumových bonbonů. (Martin Fuchs, 2013, cit. str.12-19)

Pokud se chcete dočíst o problematice ABKM a jiných potravinových alergií doporučuji publikaci MUDr. Martina Fuchse.

FUCHS, Martin. Potravinové alergie. Praha: Maxdorf, c2013. Edice ČIPA. ISBN 978-80-7345-335-0.

FUCHS, Martin. Alergie číhá v jídle a pití. 2. rozš. přeprac. vyd. Plzeň: Adéla, 2007. ISBN 80-902532-2-9.

 

Alergie na bílkovinu kravského mléka

je jednou z nejčastějších alergií novorozenců, kojenců a batolat. Hlavními alergeny kravského mléka jsou syrovátkové bílkoviny a kasein. Alergické projevy se mohou objevit i při plném kojení – breast milk kolitida – kdy syrovátkové bílkoviny kravského mléka přecházejí do mléka mateřského a způsobují kojencům trávicí potíže. (poznámka – kasein, další z typů alergenů kravského mléka, přes mateřské mléko nepřechází) Ve stolici bývá obsažen hlen, který svědčí o zánětu ve střevě způsobeném alergenem. Při silné alergii bývá střevo narušováno natolik, že se objevují ve stolici nitky či kusy krve. Stolice bývá průjmovitá, častá, dítě trpí flatulismem (nadýmáním), kolikami, je uplakané, nespokojené. Potíže s trávením bývají nejvíce markantní, dále se přidružují projevy na kůži (ekzém) a trvalé zahlenění dítěte. Při plném kojení musí kojící žena dodržovat bezmléčnou dietu (potraviny bez mléka a mléčných produktů) a suplementovat vhodně vápník. (kojící matka by měla denně přijmout cca 1500 mg Ca).

V průběhu držení diety se stav postupně upraví, kojenci se upraví stolice, vymizí ekzém a zahlenění. Je vhodné toto podpořit probiotiky, které jí nejenom kojenec (probiotické kapky apod.), ale i kojící matka (Adults dophillus apod.) Probiotika napomáhají ke zdravému osídlení střeva a rychleji střevo regenerují. Při nedostatečné laktaci musí být dítě dokrmováno či plně krmeno mlékem s hydrolyzovanou (štěpěnou) bílkovinou. Pokud projevy alergie nemizí a přetrvávají je potřeba krmit jiným druhem mléka (aminokyselinový, plně štěpěný preparát).

Při zavádění příkrmů dítěte je potřeba postupovat velmi zvolna, dodržovat bezmléčnou dietu.

Krevní testy či testy na kůži (prick testy) mají v kojeneckém věku poměrně nízkou vypovídající hodnotu o tom, zda je či není dítě alergické. Nejspolehlivější možností, jak toto ověřit, je tzv. EET, eliminačně – expoziční test – vysazení mléka ze stravy a po 2-3 týdenní pauze opětovné podání produktu obsahujícího bílkoviny kravského mléka. Expoziční fáze by, vzhledem i k možným silnějším reakcím, měla být ovšem podstoupena pod dohledem lékaře.

Co se týče umělého mléka je na trhu celá řada produktů. Jednou z možností jsou mléka s naštěpenou bílkovinou od Nutricie: Nutrilon Allergy care, Nutrilon Allergy digestive care, od Nestlé Althéra, Nestlé Alfaré. U těchto mlék je bílkovina pouze naštěpena, pokud ani tyto mléka děti s ABKM netolerují existují na trhu ještě výrobky od Nutricie: Neocate a od Nestlé Alfamino. Tato mléka jsou na bázi aminokyselin a neobsahují žádné alergeny.

Co se týče konzumace potravin jsou děti, které nesnesou bílkoviny obsažené v hovězím mase, telecím někdy i u dalších druhů mas. Rovněž bývá problém s kozími produkty díky podobnosti bílkovin. Je individuální a musí se vyzkoušet. Dost často dochází u alergiků na BKM ke kombinaci alergií ať už to na soju, lepek či další potravinové alergie. https://cs.wikipedia.org/wiki/Alergie_na_b%C3%ADlkovinu_kravsk%C3%A9ho_ml%C3%A9ka

NÁŠ PŘÍBĚH

Jsem matkou dvouletého chlapečka, který se potýká s alergií na mléčnou bílkovinu od 3 měsíců. Když se ohlédnu zpět do doby když jsme si syna přivezli z porodnice, byl velmi klidným miminkem. Od naočkování rotavirů se začal velmi měnit. Nechci působit jako odpůrce očkování, pouze píši jak se syn měnil a reagoval. Ve 4 měsících jsme podstoupili očkování Prevenarem 13 a současně očkování Infanrix Hexa. Po 15 hodinové aplikaci se u syna ve stolici objevil hlen s krví. Velmi mě to vyděsilo a následující den jsem volala naší pediatričce. Domluvili jsme se na návštěvě u ní v ordinaci, kde jsme domluvili odběry krve, které měly zjistit zda je syn alergik. Bohužel v té době jsem neměla tolik informací, co nyní. Tyto krevní testy jsou většinou u malých dětí neprůkazné a na mě působí pouze jako nutná byrokracie k předepsání speciálního umělého mléka. Nakonec jsem byla ráda za celkový obraz krve, krevní testy neprokázaly žádnou alergii a syn se jevil dle krevního obrazu zcela zdravý.

S naší pediatričkou jsme se domluvili na eliminační dietě při kojeni a na speciálním štěpeném mléku, které jsme potřebovali na dokrm. Bohužel se mi nedařilo plné kojení. Syn měl silnou žloutenku, byl líný a dlouho nepřibíral, samozřejmě stres tomu nepřidal. Po nasazení mléka se stav zlepšil, přetrvávaly však stále nitky krve, bolesti bříška, neklid. Po 14 dnech se stav rapidně zhoršil, syn se velmi silně rozkrvácel. Následovala návštěva pohotovosti, kde udělali výtěry ze stolice s podezřením na rotaviry, opětovné náběry krve, všechna vyšetření byla v pořádku. Dopátrala jsem se, že jsem nechtěně zkonzumovala skryté mléko v pečivu. Od té doby jsem si vše připravovala doma a kupovala jen základní produkty. Byla mi nasazena dieta bez mléka, vajec, lepku, soji, čokolády, ořechů, dráždivého ovoce a zeleniny… Zůstalo mi kuřecí maso, brambory, rýže, mrkev. Na této dietě jsem byla 3 týdny a následně jsem přidávala další potraviny. Do synova roka jsem nekonzumovala lepek. Po nasazení této diety se stav velmi zlepšil, ale stále to nebylo ono. Na těle syna se objevovala kopřivka a následně flíčky, následovalo rozjetí ekzému v zapářkových oblastech pod krkem v ohbí pod kolínky, loktíkách, ekzém byl v některých částek mokvavý a v místech pod krkem docházelo k trhlinkám.

 

Došlo k dalšímu prudkému rozkrvácení a my už si nevěděly rady. Odjeli jsme opět na pohotovost, kde jsme se potkali s novou lékařkou, která nám dala konečně úplné informace o ABKM a ekzému a řekla nám, že umělé mléko, které syn má je nedostačující a je zapotřebí mléko neštěpené. O tomto mléku jsem doposud nevěděla. Podotýkám, že mezi tím jsme navštívili kožní ambulanci, kde nám bylo řečeno, že mohu konzumovat vše, že si tělo zvykne. Na to konto jsem začala hledat a pátrat a narazila jsem na řadu článků o ABKM. Velmi doporučuji paní Věru Zikovou, která se věnuje právě ABKM, léčbě ekzému či kvasinky https://www.modrykonik.cz/alergie-na-mleko/.

Nasadila jsem tuto dietu a jelikož mi lékaři odmítli předepsat mléko Neocate, pouze pod podmínkou, že přestanu kojit, zakoupili jsme si jej několikrát sami. Synovi se po něm během týdne dařilo velmi dobře. Začal být klidným miminkem, hlen i krev ve stolici vymizela. Dieta byla efektivní a řídila jsem se postupem podle paní Zikové . https://www.modrykonik.cz/atopicky-ekzem/

Následovalo vyšetření v alergologicko-imunologicé poradně, kde jsme podstoupili opět řadu testů. Jak kožních, tak krevních. Mohu říct, že jsem v té době byla na pokraji svých sil. Tato vyšetření mě psychicky vyčerpávala a bylo to poslední vyšetření, které jsme podstoupili. Testy nic neprokázaly a nám bylo konečně předepsáno umělé mléko Neocate. Do roka jsem držela přísnou bezmléčnou dietu, zkoušela jsem pár pokusů přes kojení, ale reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Nervozita, zhoršení ekzému. Rozhodla jsem se jej víc nezatěžovat a vyčkat do jednoho roku. Synovi bylo 15 měsíců a já jsem začala postupně testovat mléčné produkty, naplno jsem si je zavedla do svého jídelníčku kolem jeho 18 měsíců. Ekzém jsme měli v té době v klidu. Tolerance přes mateřské mléko byla 100%, žádné reakce.

 

Musím jen doplnit, že po každé další dávce vln očkování, došlo po aplikaci vakcín k průjmům a zhoršení ekzému, únavě, ospalosti. Poslední dávku očkování Infanrix Hexa dostal syn téměř ve 2 letech. Doočkovali jsme i Prevenar 13, ale již odděleně. jestli je věc, které lituji? Ano, rozhodně pokud budeme mít druhého potomka, dobře zvážím, kdy a jakou formou budu očkovat. I když dle lékařů by se alergie dříve či později dostavila.

Nyní jsou synovi 2 roky, kojila jsem jej téměř do 2 let, těsně před druhým rokem se mi odstavil, zůstává mi však stále trochu mateřského mléka, které mu odsávám a přidávám k Neocate. Začínáme pomalu testovat BKM, rozhodně nepospíchám a nehodlám ji zařadit v plné míře. Uvidíme co čas přinese. Zatím jsme měli jeden pokus v podobě přímé konzumace. Zvolila jsem kynuté buchty pečené v troubě. Do těsta jsem přidala bílý jogurt – Holandie.

Když jsem si zařazovala mléčné výrobky zpět do své stravy, neobešlo se to bez problémů. Měla jsem silné křeče, spojené s průjmy, postupně se vše upravilo, jediné co jsem si nezavedla zpět je mléko jako takové, zatím nemám potřebu. Konzumuji pouze sýry a bílé jogurty.

 

Péče o pokožku nebyla snadná a my vyzkoušeli snad vše. Velmi se nám osvědčila ovesná koupel od Top natur, velmi časté oplachování pouze vodou, koupání 1x za 3 dny, stejně tak koupele v čisté vodě, bambucké máslo a na zarudlá místa zinkové masti. Nakonec nám velmi sedla kosmetika A-derma a to konkrétně A-derma Exomega Créme a A-derma Dermalibour. Poslední ložiska ekzému se nám podařila odstranit pomocí převařeného kozího mléka, kterým jsme ekzém potírali pomocí sterilní gázy. V začátcích byly velmi účinné odvary z černého čaje a řepíku, kterými jsme zarudlou pokožku potírali. Bohužel každé dítě reaguje jinak a nelze dát obecné rady. Co platí však u každého atopika, nepřehřívat, často pokožku větrat, určitě nasadit eliminační dietu a hlavní zásadou je odstranit cukry a škorby, které stav zhoršují. Dobrou zkušenost v boji proti ekzému mám s konopným semínkem, které jsem podávala místo masa 3 x týdně od 8 měsíců, semínka jsem lisovala ve hmoždíři, účinnějším řešením je bio konopný olej, já používám Health link konopný Bio olej.

 

Můj denní režim do synova věku 6měsíců byl následující: 10-12x kojení, odsávání po každém kojení, uvařit, uklidit a nezbláznit se. Kojení nebylo snadné, ale nevzdali jsme se, byla období plného kojení a období nočního dokrmování. Začátek byl velmi náročný a já nikdy nepřestanu být vděčná několika lidem, kteří mi pomohli v začátcích. Byla to Barbora Charvátová, úžasná máma, která založila blog: máma v kuchyni a facebookovou skupinku, která mi dala nové kamarádky, sílu a postavila mě na nohy. Další velké díky patří Lucii Rosenbergové, která mi strašně moc pomohla a dala mi cenné rady, inspirovala mě a pomohla v těžkých začátcích. Trpělivě odpovídala na všechny mé dotazy a já jsem za její čas a energii velmi vděčná. Velké díky patří také Haně Malinové Kochové, která je takovou mojí vrbou a našemu andělu strážnému Vlaďce Juhasové, která mě vždy podpoří a velké děkuji také paní Pharm Dr.Jitce Říšové, která nám moc v začátcích pomáhala a stále pomáhá. Velké děkuji také patří Veronice Liborkové Vašendové, která mi vymyslela na míru název skupiny a logo. A velké díky patří mému manželovi, který byl mou oporou a celé mé rodině.

Berte alergii na mléčnou bílkovinu jako příležitost naučit se něčemu novému. Nevnímejte ji jako překážku a problém, bude se vám vařit lépe. Pro mě je již vaření hrou, zábavou a mnohdy výzvou.

 

Potraviny s obsahem BKM a možné alternativy

• mléko, mléčné výrobky  (plnotučné, polotučné, nízkotučné, odtučněné, odstředěné, kyselé, acidofilní, sušené, mléčné nápoje) Možnými alternativami jsou náhražky v podobě rostlinného mléka – mandlové, rýžové, kokosové, ovesné, špaldové, sušené… Pozor na některá rostlinná sušená mléka obsahují kasein/át např. značka Zajíc, který některým jedincům může vadit. Ze sušených mlék mě nejvíce zaujala značka Top Natur, Bio Ecomil – nápoj ze sladkých mandlí. Je důležité pečlivě číst složení. Rostlinná mléka jsou již dostupná ve zdravých výživách, v řadě sítích supermarketů a hypermarketů – Tesco, Globus, prodejny DM, e-shopy zdravé výživy…Já osobně preferuji právě značku Provamel, případně domácí výrobu. Provamel neobsahuje žádné přidané látky. Dalšími alternativami rostlinných mlék jsou: Alpro, EcoMil, Berief, Oatly, Natumi, Isola Bio, kokosová mléka v plechu – Alber, Rapunzel, Dm Bio, Alnatura, Real, Primo Bio, http://navlnechuti.cz/29-2/
  
• alternativou pro bílý jogurt, dip, zakysanou smetanu: http://navlnechuti.cz/vegan-zalivka-dresink-ci-dip/
• alternativy pro margaríny či máslo, tuky – alternativou pro BKM je Flora ligt, Perla plus vitamíny, Alfa vital, České Ghíčko, které má atest z laboratoře, že neobsahuje BKM, ,Alsan bio, Cocovit. Dále rostlinné oleje – řepkový, slunečnicový, kokosový, olivový, sezmový, konopný, dýňový…
• jogurty a náhražky za ně v podobě rostlinných dezertů –  dají se zakoupit rostlinné alternativy: Kika rýžový dezert, Amunáček, ve zdravé výživě lze zakoupit tapioka dezerty. Sojové výrobky nechám na zvážení každého: Soajafit, Alpro Soya, Sojáčik
  Osobně žádné náhražky kupovaných dezetů nedoporučuji, obsahují často škroby, aromata, barviva a bohužel éčka.Recepty na domácí dezerty: http://navlnechuti.cz/category/moucniky-dezerty-muffiny/moucniky-dezerty-muffiny-bez-bkm/
• případně vyrobit vlastní dezerty viz, kategorie dezerty bez bkm: http://navlnechuti.cz/category/moucniky-dezerty-muffiny/moucniky-dezerty-muffiny-bez-bkm/
• tvaroh – náhrada za tvaroh, mandlový tvaroh Qvark nebo : http://navlnechuti.cz/jahlovy-kesu-kokos-tvaroh-s-rozinkami-a-mandlovym-mlekem/
• smetana alternativy: Soyatoo, Isola Bio, Natumi, Orovamel, EcoMil, Oatly aj. naleznete zde: Alternativy mléka, vajec, másla, smetan a další náhražek při ABKM: http://navlnechuti.cz/29-2/
• sýr alternativy zde: náhražka za balkánský sýr: http://navlnechuti.cz/nahrazka-za-balkansky-syr/ vegan line, violife, mozarella  http://navlnechuti.cz/29-2/
• pudink, pozor i na pudinkové prášky, číst složení lze nahradit tapiokovými dezerty http://navlnechuti.cz/?s=tapioka+dezert , případně agarovými: http://navlnechuti.cz/?s=agar
• po zadání do lupy dezert, dezerty vám vyjede řada receptů alternativ pro jogurty, většinou se jedná o obilné variaci či ořechové atd.

Je zapotřebí si hlídat tzv. skrytou bílkovinu kravského mléka

Velmi často se setkáváme se skrytou mléčnou bílkovinou u polotovarů nebo se suroviny mléčného původu v potravinách ve kterých je nečekáme nebo si ihned neuvědomíme. Je zapotřebí číst složení výrobků a to konrkétně u

• masných výrobků – uzeniny, šunky…
• běžného pečiva, chleby, jemné pečivo, trvanlivé pečivo – z trvanlivého pečiva – sušenky, oplatky, perníky…crackery, slané pečivo. Z běžného pečiva rohlíky, jemné pečivo – vánočky, mazance, croissanty. Pozor na některé toustové chleby a chleby obecně, velmi čato výrobci přidávají syrovátku pro delší trvanlivost.
• pečivo – je zapotřebí si zjistit, které druhy pečiva jsou bez BKM, velmi často je do pečiva přidávána již zmíněná syrovátka. U baleného pečiva je třeba číst složení u nebaleného se musíme dotázat na prodejně či přímo v pekárně. Pokud je to jen trochu možné doporučuji vlastní kváskový chléb i rohlíky. Není nad to když má člověk jistotu.
• čokolády, polevy, čokoládové i nečokoládové cukrovinky – náhražky naleznete zde: alternativy http://navlnechuti.cz/29-2/
• mussli výrobky, cereální tyčinky
• polotovarů, instantních produktů – polévky, hotová jídla, směsi na pečení
• konzervy, polokonzervy
• nápoje, sušená mléka
• margaríny ne všechny jsou rostlinného původu a mouhou obsahovat například syrovátku
• Pozor na pomazánky, lze vyrobit domácí pomazánky či humusy: http://navlnechuti.cz/category/pomazanky/

 

Důslednost dodržování diety

Vše je velmi individuální, každý jedinec reaguje jinak. Jak již bylo uvedeno s věkem se snášenlivost upravuje a zlepšuje a je tak možno konzumovat např. tvrdé sýry či zakysané mléčné výrobky. Možnost testování je individuální dle zdravorního stavu jedince. Expoziční test může probíhat v domácích podmínkách či při hospitalizaci.

Nahrazení mléčných bílkovin a vápníku v naší stravě

Když z jídelníčku vyřadíme mléko a mléčné výrobky, musíme dbát na pestrost naší stravy. Mléčné bílkoviny je potřeba nahradit jinými, například obilovinami – bohatým zdrojem bílkovin je quinoa. Dalším plnohodnotným zdrojem bílkovin jsou luštěniny – například Urad dal. Urad Dal je tak na bílkoviny bohatá luštěnina, že se doporučuje pouze 1x týdně. A v neposlední řadě cenným zrojem bílkovin jsou vejce. Bílkoviny jsou zapotřebí zejména v období růstu. Bohatým zdrojem bílkovin je rovněž konopné semínko, které je účinným pomocníkem v boji s ekzémy, případně konopný olej. Dětem zásadně v bio kvalitě za studena lisovaný například Health link.

Nejen bílkoviny jsou velmi důležité, ale i zdroje vápníku a nejen to. Důležité je také jeho vstřebatelnost.

Velmi bohatým zdrojem vápníku je hlávková kapusta, brokolice, květák. luštěniny – fazole, obiloviny: amarant, quinoa, ořechy – kešu, para ořechy, lískové ořechy,  sezamové semínko, slunečnicová semena, mandle, mořské řasy, mák, kakaové boby – kvalitní čokoláda z kakaových bobů…

Zdroje vápníku v potravinách: potraviny s vysokým obsahem vápníku

 

 

Spoustu cenných informacích o ABKM naleznete na portále Pro alergiky http://www.proalergiky.cz/alergie/clanek/bezmlecna-dieta

 

abkmdezertyjogurtymáslomlékonáhražkypudinksmetanysýrytvarohvápník